Deloren Cross

Čtvrtek v 19:11 | Evolet
http://pre08.deviantart.net/f0c1/th/pre/i/2010/267/7/9/vision_by_wakeupnaked-d2zef7g.jpg
Jméno: Deloren Cross - hráč: ELiza
Jméno: Deloren Cross
Pohlaví: muž
Kraj: 7
Věk: 18
Vzhled: Deloren je vysoký jako strážní věž, má něco přes 190 cm. Je štíhlý, ale ne hubený, na těle by se našly nějaké ty svaly. Sem tam někde, třeba na zadku, ten má vážně výstavní. Jeho vlasy jsou od přírody černé jako uhel, husté a Del si nedokáže odpustit ofinu, která mu padá přes pravé oko. Tvář má jasně a ostře řezanou, mužně, s výraznými lícními kostmi, ale když na jeho obličej zadíváte pozorněji, zdaleka tak mužný není. Oči jsou zářivě, světle modré, rámované hustými řasami. Připomínají zamrzlé jezero, modrou hladinu prosvítající pod tenkým ledem. Obočí má hezky tvarované, v barvě vlasů. Absolutně nenávidí svůj nos, který je větší, než by on rád. Rty jsou světle červené a tvarované. Má poměrně dlouhý krk, rád na něm nosí různé šály nebo šátky. Celkově se pohybuje jako jeho veličenstvo, dlouhým, ladným krokem. Bundy, svetry, kabáty, nebo co na sobě zrovna má, za ním většinou vlají jako plášť a už chybí jen lokajové pobíhající okolo a koruna. Má styl, který přísluší jeho kraji, pletené věci, solidní kožené boty, tmavé plátěné kalhoty, ale ve dřevorubecké košili byste ho nespatřili ani mrtvého. Jako by neustále dělal konkurz na "Sedmý kraj hledá topmodelku", a to i tehdy, když jde jen něco vyřídit vedle k sousedům. Zvládá udělat hodně i z toho mála, co možnosti jeho kraje nabízí. Má také rád kožené, bezprstové rukavice s kovovými cvočky, na které je velmi pyšný, neboť jsou vesměs jeho prací. Jelikož je primadona, zvládl si i nechat udělat tetování na hrudník, nad srdce - kompas, ale světové strany jsou na něm zdánlivě nesprávně. Na krku nosí přívěsek s černým podlouhlým krystalem, který mu kdysi daroval bratr k narozeninám.
Rodina: O Delově rodině vlastně není moc co říct. Jeho matka, Zorra, otěhotněla s Delorenem, když jí bylo devatenáct. Pochopitelně neplánovaně. Nejdřív se ho chtěla zbavit, ale všemožné pokusy o potrat nevyšly, a nakonec ho byla schopná mít i ráda, když se narodil. Sem tam. Jeho otcem je, pravděpodobně, tehdejší hlavní mírotvorce sedmého kraje. Nebo možná také nejstarší řezníkův syn, v úvahu připadá ještě lékárník. Všichni by svými genetickými predispozicemi jakž takž odpovídali Delorenovi. On sám se na to zeptal dvakrát: když mu byly čtyři a neměl z toho rozum, a pak, když mu bylo patnáct, a to se mu od matky dostalo jen vražedného pohledu. Takže ne, otce nikdy nepoznal a neví, kdo to je. Matka pracuje jako vedoucí směny v továrně na papír a je to pravděpodobně to největší, čeho může ve svém životě dosáhnout.
Měl ještě bratra, o tři roky mladšího. S Delorenem si nebyli nikdy v ničem podobní, ať šlo o vzhled, o povahu nebo o zájmy. Jmenoval se Florian a matka ho měla nepochybně radši než Dela. I on sám ho měl radši než sebe, Flo byl bystrý, milý a pracovitý. Minulý čas je zde na místě, neboť Floriana v jeho dvanácti letech zabila pila - pohyboval se kolem ní, zakopl, upadl a umřel. Hloupá nehoda. Del to všechno viděl na vlastní oči. S matkou se od té doby nemůžou bavit jinak, než že na sebe křičí. Ne že by to předtím bylo o moc lepší. Otec neznámý, bratr mrtvý, matka věčně nakvašená na celou Delovu existenci. Sladký rodinný život. Jediné, co mu tuhle tragikomedii trochu vynahrazuje, jsou jeho prarodiče, kteří ho mají velmi rádi, stejně jako on je.
Povaha: Deloren je nesnesitelný a líný. Nejstručnější popis jeho ne moc složité povahy. Má ke všemu plno keců, je drzý, nikoho a ničeho si neváží, všechno je mu úplně jedno a nejraději vůbec nic nedělá. Jeho permanentní přání je, aby mu všichni dali svatý pokoj. Je náladový, takže občas se může chovat skoro přijatelně a jindy vrčí jako právě probuzená kočka. Slušný a spolehlivý je, jen když něco potřebuje nebo když vyloženě nezbytně musí, a ani to mu zrovna dvakrát nejde. Pravidla jsou podle něj spíš takový návod, jak by se to dělat mohlo, ale on to tak dělat nebude, protože je samozřejmě nápaditý a originální a nejlepšejší. Věci, pro které se umí nadchnout, by se daly spočítat na prstech jedné ruky, stejně tak počet jeho kamarádů. Nikdy není smutný, pokud se mu něco stane, je buď naštvaný nebo opilý. To potom prská na všechny strany. Na city jiných lidí nehledí, takt je pro něj cizí slovo, za živého boha se ještě do nikoho nezamiloval a vlastně ani sám neví, jestli kolem sebe někoho chce mít. Pravda je, že se občas cítí osamělý, ale tenhle pocit zahání hudbou nebo flaškou toho nejlevnějšího rumu. Neumí projevovat emoce, podle něj jsou ohavná choroba, takže když nějakou cítí, jde si radši lehnout, co kdyby náhodou, že jo. Nejtypičtějším gestem je pro něj protočení očí.
Schonosti: Jako správný sedmičkář tělem i duší se dokáže chopit sekery. Nejraději má ty menší, házecí, ale i s velkou dokáže zacházet. V mezích možností jeho svalové hmoty. Umí to i s nožem a mačetou, lehké a rychlé zbraně mu vyhovují podstatně víc. S bojem holýma rukama je to těžké, v životě už se pral dostkrát, ale nedá se říct, že by v tom byl zrovna dobrý. Běh mu jde o dost lépe, má dlouhé nohy, takže je rychlý, i na dlouhé vzdálenosti. V přírodě se orientuje skvěle, strávil tam většinu svého dětství: umí najít vodu, pozná stopy zvěře a dokáže je chytit do pasti. Také, po osobních zkušenostech, pozná jedovaté plodiny od těch jedlých a použitelných. Je skvělý plavec a dokáže velmi rychle šplhat na stromy. Na druhou stranu, teoretické znalosti čehokoliv jsou mu cizí, není hloupý, jen je mu to prostě jedno. Povahově je těžko snesitelný, rád si dělá všechno po svém, nebo nejlépe nedělá nic. Je líny jak veš. Za život přečetl tak dvě knihy a jedna z nich byla obrázková. Plus, na někoho ze sedmičky mu na vzhledu záleží až moc - klidně si bude upravovat ofinku a použije čepel nože jako zrcadlo. Na druhou stranu, je vážně pěkný, takže mu vzhled občas dost pomáhá k dosažení toho, co chce. Ještě že tak, kdyby měl vsadit na přirozené charisma, krutě by pohořel.
Co mu jde dobře ve volném čase je hudba a šití. Šít umí cokoliv, oblečení i případná tržná zranění. Párkrát si to v lékárně vyzkoušel a ti lidi podle všeho neumřeli. Je zručný a má hbité prsty, rukodělné aktivity mu jdou a co se týče hudby, umí hezky zpívat a hrát na kytaru. Noty nezná ani omylem, všechno kompenzuje dobrých sluchem. Umí se sám o sebe postarat, například si uvařit něco jednoduššího, zkrátka kuchyň nepodpálí.
Životopis: Jak už bylo řečeno, Deloren se narodil mladé mámě v době, kdy si rozhodně mámou nepřála být. Žili spolu u jejích rodičů a odstěhovali se do vlastního, až když se narodil Florian, tedy když byly Delovi tři roky. Del měl svoje prarodiče vždycky rád. Vynahrazovali mu tu rodinnou pohodu, kterou nikdy nezažil. Že nemá otce, s tím se smířil, ale matčin nezájem prožíval, když byl malý.
Deloren byl dost čilé, živé a drzé dítě. Takový samorost. Všechno se rychle naučil, především se to naučil zneužít. Nedodržoval pravidla, pral se, nechodil do školy, když se mu prostě nechtělo, a kradl lidem svačiny. Nebyl silný, ani zvlášť oblíbený, prostě byl rozlítaný malý parchant. Školu ale dokončil, dá se říct, že zdárně. Možná si i něco zapamatoval. Mezi jeho koníčky nepatřilo vzdělávání, ale lezení za plot, plavání, chytání lesních zvířat a sbírání všemožného ovoce, co v lese našel. Několikrát se kvůli tomu přiotrávil, ale mírotvorci ho nikdy nechytili. Bratra s sebou nikdy nebral, nezajímalo ho to. Občas mu domů přinesl ostružiny a jednou si domů také přitáhl ochočenou veverku. Netušil, že veverka byla těhotná a tak se mu zanedlouho rozrostla kolonie veverek o 3 malé kusy. Mláďata v průběhu let vyrostla a má je doma ještě dnes.
Chtě nechtě se taky odmala seznamoval se sekerami, pilou a papírnami, kde pracovala jeho matka. S bratrem občas někam chodili pomáhat, kde to bylo potřeba, aby si přivydělali nějaké peníze, kterých nebyl zrovna přebytek. Už od jedenácti musel Del pomáhat s prací, což bylo u něj jako recept na atomovou bombu. Často udělal víc škody než užitku, spal ve skladech, byl všechno je ne nápomocný. Až když tam s ním přišel bratr, dal se trochu do latě a začal vážně něco dělat. Jenomže pak se Florianovi práce stala osudnou a zemřel, dost ošklivým způsoben. Del to všechno viděl. I tou jeho "je mi všechno jedno chci spát" slupkou něco proniklo, okamžitě se nechal vyhodit a na pilu už nikdy ani nepáchl. Když potřeboval peníze, prodával na černém trhu, co našel v lese, nebo byl k ruce v lékárně, pekárně, zkrátka kde bylo třeba. V práci se vážně snažil být spolehlivý, aby nějakou vůbec dostal, ale mimo ni to byl pořád ten stejný Del. Nebylo s ním k vydržení, kamarádů měl pomálu, jestli vůbec nějaké doopravdy měl, a svůj volný čas trávil nicneděláním a vymýšlením různých popěvků a písniček. Dokonce se mu podařilo si našetřit na kytaru, kterou mu vyrobil známý z papírny. Byla pekelně drahá a měsíc kvůli tomu skoro nejedl, ale stálo to za to. Taky ho baví oblečení, rád loví různé kousky, kde může, umí i šít, tak si občas něco vytvoří sám.

S matkou se občas potkává ve dveřích od domu, to je náplň jejich vztahu, pokud jí zrovna něco nepřelítne přes nos a nemá chuť se s ním pohádat. Nejradši by se odstěhoval, ale nemá na to peníze a máma by se o dům sama starat nezvládla, tak se navzájem nějak trpět prostě musí. Když už je mu z toho všeho hodně zle, jde si postěžovat prarodičům. A když už ani prarodiče nepomůžou, tak se jde opít. Pití o samotě mu jde opravdu velmi dobře, už je to pro něj něco jako rekreační aktivita.
 

ONCE MORE

16. dubna 2017 v 17:00 | Evolet
Za desatero horami a desatero řekami, vlastně ještě mnohem dál, skoro tak daleko, jak daleko od sebe bydlí Evolet a Nena nebo možná i tak daleko, jak si Eliza myslí, že bydlí od Sydney a Markettie (Jelikož jsou všechny z Prahy, ale nikdy nedělají srazy). Představte si tuto vzdálenost ať už fyzickou nebo duševní, tak daleko kdysi dávno bylo jedno RPG. Všichni vynervovaní a vystresovaní hráči, kteří kvůli němu neměli čas na školu, mu říkali World. Ve světě Worldu ať už si ho představujete jakkoliv seděla na trůnu, nebo stála u kormidla nebo seděla za volantem, zkrátka něco z toho, ale zhledem k tomu, že mám řidičák tepve měsíc, radši bych vsadila na trůn, zkrátka tam byla zlá Evolet. Všichni noví hráči se jí báli, všichni stálí hráči měli respekt nebo problémy. Jednoho dne si ale Evolet začala připadat málo zlá. Skoro jí až připadalo, že ji na RPG mají rádi a že někteří hráči jsou snad i přes ty bezesné noci v aréně šťastní. Vystoupila tedy z toho nabouraného auta, nastoupila do člunu aby ji nestáhla potápějící loď a vydala se zpátky tam daleko od Neny, kde bydlí. Stalo se něco jako život a když u ž teď tedy (snad) bude mít i tu maturitu, rozhodla se udělat comeback. Všichni, kdo jste nevystoupili, tak jako já, držte se. Pozvěte své kamarády, kteří vystoupili, i ty kteří ještě nikdy nastoupit nestihli a užijte si tuhle jedinečnou příležitost.


Registrace do 121. her otevřena

KrajDívkaChlapec
1zamluveno Lessienzamluveno Nenou
2-zamluveno Sirkem
3zamluveno Tauriel-
4--
5--
6--
7zamluveno Vejouzamluveno Elizou
8--
9zamluveno Elvirou-
10--
11--
12--

Hry se uskuteční pokud se hry zúčastní nejméně 6 hráčů a nejméně 8 postav.
Rezervace míst je možná jen pro ověřené dlouhodobé hráče, ostatní musí jako první poslat registraci.
Pokud nebude registrace na zarezervované místo zaslána do 30.6., zámluva propadá.

SBOHEM

23. července 2016 v 20:00 | Evolet

Milý hráči, admine, návštěvníku,


dne 16.4.2012 bylo Adele Evolet Hawthorneovou založeno RPG Hunger games World, mezi hráči zkráceně zvané jen World. Nejprve se nacházelo na stránce hunger-games-world.blog.cz dokud nebylo 12.12.2014 neznámo kým smazáno. Záhada nebyla nikdy objasněna, jediné, co jistě víme je, že to nebyla náhoda a nebyla to chyba správy blog.cz. Přes všechny problémy se RPG ještě druhý den přesunulo na stávající adresu, kde fungovalo další téměř dva roky. Nyní, ať se sem dívá kdokoliv, je RPG uzavřeno. Proč?

Proč jsme zavřeli HG World?
Byly to úžasné 4 roky hraní, zlepšování, zážitků. I přes nelehká období se všichni admini snažili udělat hru co nejlepší. Všechno má ale mít svůj konec a ani RPG nemá být nekonečný seriál po vzoru ulice, který postupně ztrácí hodnotu. Stejně jako u mnoha jiných věcí je hodnota RPG skrytá v dočasnosti a 4 roky byly tak akorát. V nejlepším se má skončit, jaké vzpomínky bychom asi na RPG měli kdyby upadlo v zapomnění, protože by sem už nikdo nechodil? Takhle si všichni odnášíme zážitky a přátele na celý život.

Kdo tu vlastně hrál?
V roce 2012 se tu zformovala skupina hráčů mezi 14 a 16 lety z celé republiky. Postupně, jak šel čas jsme přibrali další hráče a nyní tu končímě jako skupina středoškoláků s pár mladšími výjimkami.

Co se tu všechno stalo?
Jak by řekl každý hráč, to by bylo vážně na dlouho. Můžeme to ale i shrnout v pár údajích.
  • RPG fungovalo 1559 dní, což jsou 4 roky 3 měsíce a 1 týden.
  • Na RPG bylo v součtu zaregistrováno 1016 postav.
  • Odehrálo se zde 21 ročníků hladových her.
  • Zavražděno bylo 20 vítězů z toho 12 v hrách vítězů, 3 popravou, 2 během revoluce, 1 útočníkem v davu, 1 v souboji vítězů. Resolve Seerwan vyhrál a stal se vítězem vítězů.
  • Za fungování RPG se zde naarodily 3 děti, jedno z nich mrtvé.
Keců bylo dost, teď ať to za mě řekne už někdo jinej:

Veja: "Pamatuju si, když jsem se odhodlala ke skajpování s ostatními, jak mě mile překvapilo, že naše hlavní adminka nezní jako satan, tak jsem se dokonce přestala i bát."

Elvira: "Nejvtipnější věc, kterou si vybavuju je, že o zabití jedné z nejdůležitějších vítězů rozhodla moje návrhářka. A ještě lepší na tom je, že jí zabila televizí. Zní to opravdu absurdně, ale přesně tohle se stalo. Takže nikdy neházejte televizi z okna, nevíte, kdo tam bude zrovna stát."

Markettie: "Nemůžu si pomoc, ale moje nejlepší historka je prostě stalkování Elizy :D A je to venku:) Hned, jak jsem ve skupině spatřila mezi členy jí, ta profilovka mi nedala spát. Říkala jsem si, že mi někoho sakra připomíná. Pak jsem prolezla strašně moc jejích fotek a ve škole jsem začala pečlivě pozorovat onu dívčinu, která vypadala přesně jako ona. Říkala jsem si, že to snad ani není možné. A pak jsem se odhodlala Elize položit otázku, na jakou chodí školu a tradá, záhada byla vyřešena! Takže náhoda jak kráva, nikdy bych totiž netušila, že při hrách můžu potkat někoho ze své vlastní školy!"

Eliza: "Vzpomínám na zavírání do vězení. Nejdřív šlo o naprosto tragicky vážnou událost, div že všem nedošly kapesníky. Nakonec se z toho stala naprosto yolo záležitost, kdy se ve vězení vystřídala většina klíčových postav a mučení byla taková zajímavá kratochvíle. Třeba když Adele pouštěla do Ebony proud (snad si to dobře pamatuju), tak mě napadlo víc vtipů o kuřeti na grilu než za celý dosavadní život."

Dne 20.7. se Evolet nakonec rozhodla, že bez RPG stejně žít nedokáže a založila další RPG do své série (zatím dvou RPG) další World a to na téma Game of thrones.

(Otevřeno)

 


Oscar Seerwan

23. července 2016 v 16:00 | Veja
http://forgetmenotphotography.com/photographs/Baby-blue-eyes.jpg
Jméno: Oscar Seerwan - hráč Elvira

8


Jméno: Oscar Seerwan
Pohlaví: muž
Kraj: 1
Věk: 5 měsíců
Vzhled: Oscar je roztomilé miminko s velkýma světle šedýma očima. Na hlavičce mu začíná růst blonďáté chmýří. Jako všechny deti v jeho věku je buclatý.
Rodina: Jelikož je Oscar jedináček, žádné sourozence nemá. Jeho otec je vítěz vítězů, Resolve Seerwan, a matka, Aurore Campbel, je s ním doma a stará se o něj.
Povaha: V takto brzkém věku, se jeho povaha ještě plně nedokáže projevit, ale zatím je to poměrně hodné miminko, jen jako každé rádo a často pláče.
Schonosti: Jelikož je Oscar zatím opravdi malý, jeho jediná schopnost je ležení a sání mléka.
Životopis: Oscar se narodil své matce Auroře, když byl jeho otec v hladových hrách, které následně vyhrál a stal se vítězem vítězů. V jeho krátkém životě se mu zatím nepřihodilo nic zvláštního, jen spokojeně žije se svými rodiči ve vesnici vítězů.

Sebastian Ewart

23. července 2016 v 8:00 | Evolet
http://www.telegraph.co.uk/content/dam/film/Room/jacobtremblay1-xlarge.jpg
Jméno: Sebastian Ewart - hráč: Evolet
FC: Jacob Tremblay

10


Jméno: Sebastian Ewart
Pohlaví: muž
Kraj: Capitol
Věk: 8
Vzhled: Sebastian byl jako malé děťátko uplně blond, jak už to u malých dětí bývá, vlasy mu časem ztmavly do světle hnědé. Má šedé oči a vzrůstem mezi dětmi nijak nevičnívá, ani není příliš malý.
Rodina: Sebastian je synem prezidenta Panemu Austina Ewarta a jeho přítelkyně Marni Wallace, která zemřela před lety na leukemii. Vyrůstal tedy v prezidentském paláci pod dohledem svého otce a chůvy.
Povaha: Sebastian je zvláštní povaha, místo toho, aby se v něm smísila povaha cílevědomého otce a citlivé matky, vlastnosti se v něm spíše třískají. Občas by vyhladil všchny kraje a občas zase zachránil i ježka před přejetím autem, těžko říct, jak tato kombinace dopadne až bude starší. Stejně jako genetické předpoklady se na něm podepsala i smrt jeho matky v nízkém věku, do teď si v sobě nese prázdné místo, které po ní zůstalo, jelikož to byla hlavně ona, kdo se o něj staral a dával mu lásku.
Schopnosti: Na osmileté dítě je Sebastian velmi chytrý, ne ale nijak extrémě. Zajímá se o spoustu věcí a na přání svěho otce cvičí ve výcvikovém centru, zatím bez zbraní, aby si neublížil.

Životopis: Sebastian se narodil prezidentovi Panemu, což je samo o sobě výjimečná událost. První tři roky žil téměř jako normální dítě, jeho matka se o něj starala, jak jen mohla, chodil si hrát ven. Poté se jeho život obrátil na ruby. Marni vážně onemocněla a leukemie ji postupně začala vysávat veškerou energii, v té době byl často sám a nikdo si ho nešímal. Když Marni zemřela, nikdo nmu to ani pořádně nevysvětlil, postupně mu ale došlo, co všichni ti lidé v tmavém oblečení znamenali a že už jeho matka nikdy nepřijde. Kromě toho, že mu zemřela matka se od něj ve stejném období odvrátil i jeho otec, už s ním nebyl tak často a neustále zůstával v prezidentské pracovně do dlouhým večerních hodin. Vyrůstal tedy především pod dozorem chůvy, která mu však nikdy nedokázala nahradit, o co přišel.

Melissa Important

23. července 2016 v 8:00 | Evolet
https://media1.popsugar-assets.com/files/2013/10/30/873/n/1922153/b813d5d90ddc167f_shutterstock_158884934.preview.jpg
Jméno: Melissa Important - Hráč: Evolet

3524


Jméno: Melissa Important
Pohlaví: Žena
Kraj: Capitol
Věk: 36
Vzhled: Melissa vypadá pokaždé trochu jinak. Jednou má vlasy zářivě zelené, jednou modré a jendou zase blond, její sbírka paruk je asi stejně velká jako sbírka bot a oblečení a to je co říct. Kromě toho prodělává pravidelně mnoho platických operací, aby se udržela v takovém stavu v jakém je. Oblékaná chodí podle nejnovějších trendů Capitolu a žádnou novinku si nenechá ujít.
Rodina: Melissini rodiče Garry a Miranda jsou stále ještě na živu, ale příliš často se s nimi nevídá, obzvlášt kvůli práci, kdy musí cestovat po krajích, aby vybrala splátce do dalších her. Sourozence nikdy žádné neměla, za což je ráda, protože je strašně sobecká.
Povaha: Melissa je typická kapitolanka, která vyrostla v přepychu a bohatství. Je namyšlená a povýšená především nad všechny kraje, ale díky svému postavení i nad ostatní Kapitolany. Kromě toho je povrchní, nezajímají ji žádné složité životní otázky, chce jen spokojeně žít.
Schopnosti: Co si budeme povídat, Melissa není zrovna praktická ani genius, těch pár slov, co má říct každý rok na Sklizni už se za ty roky naučila a víc ke své práci nepotřebuje.
Životopis: Melissa se narodila za svobodného Panemu, naštěstí toto období netrvalo dlouho, k moci se opět dostal Kapitol a ona jako člověk z rodiny s kapitolskými kořeny se začala mít velmi dobře, mohla si dopřávat všeho luxusu. Za běžných podmínek by asi žádnou pořádnou školu nedodělala, ale její rodiče měli vždy dost dobrých kontaktů, a tak svou kariéru dotáhla až k escortovi, což je v Kapitolu považováno za velkou čest.

Delilah Cinderella Covey

16. července 2016 v 8:00 | Veja
https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/564x/04/7a/10/047a1036bbc075a0a8ac1752c9a81855.jpg
Jméno: Delilah Cinderella Covey - hráč: Nena
FC: Nadezhda Kriger

10


Jméno: Delilah Cinderella Covey
Pohlaví: žena
Kraj: 7
Věk: 22
Vzhled: Delilah je pomerne nevysoké dievča, toto je proste v rodine. Meria okolo 160 centimetrov, čiže nie je ani ultimátny hobit, ale zas... no, od vysokej má ďaleko. Jej postava je štíhlučká a uzučká, neoplýva nejakými extra tvarmi. Nie je síce úplná doska, ale zato prsia by prijala väčšie a možno aj boky, keďže namiesto nich má medzeru medzi stehnami. Bez akejkoľvek snahy je drevená. Väčšinou to ale nevidno, pretože Lily si najradšej zo všetkého oblieka veľké a voľné veci, ktoré ju celé zakryjú, ktovie prečo. Pokožku má pomerne svetlú, no zároveň má po celý rok trochu opálený vzhľad, skrátka.. nie je úplne svetlá. Keď už sme pri pleti, v lete sa ľahšie spáli ako opáli. Jej tvár je posiata pehami. Pehy majú a mali aj ostatní členovia jej rodiny, hoci jej súrodenci ich obaja mali v oveľa menšej miere. Ona sa ale podala na mamu a má pehatú skoro celú tvár. Neznáša tie pehy. Obočie si trhá, aby bolo dosť tenké a trochu si ho zahusťuje. Ďalej má trošku ohrnutý nosík, čo je ďalšia z čŕt, ktorá je pre ich rodinu proste typická. Ďalej má plné, drzo pôsobiace pery, rovnaké ako jej sestra a otec. Yup, všetci v rodine sa podobajú ako vajce vajcu. Lilyine vlasy sú dlhé a jej prirodzená farba je obyčajná hnedá. Ona si ich ale od dvanástich rokov ničila farbením, čiže jej vlasy si prešli cez blond, ryšavú, čiernu, červenú a napokon modrú, na ktorej sa ustálila a ostala pri nej najdlhšie. Vďaka modrej sa aj stala výraznou. Len prednedávnom ju to omrzelo a prešla opäť na hnedú. Momentálne má svoju prirodzenú farbu, len konce má stmavené. Kedysi boli jej vlasy vlnité, no túto schopnosť časom a farbením stratili. Oblečené nosí najčastejšie úzke nohavice so širokým tričkom a veľa, veľa náramkov.
Rodina: Delilah nie je zrovna z veľkej rodiny. Kedysi možno aj bola, teraz už proste nie. Začnime pekne po poriadku rodičmi. Jej otec sa volá Joseph Covey a je starostom Sedmičky. Ďalej je tu mama. Volá sa Amelia a kedysi bola učiteľkou, musela ale kvôli psychickým problémom z práce odísť. Núdzou však netrpia, otec zarába viac než dobre. Delilah mala dvoch mladších súrodencov, brata Huntera a sestru Robertu/Bobby. Všeobecne boli v Sedmičke dosť neslávnou rodinou, stále sa hovorilo, že ani jedno z detí sa starostovi nepodarilo. Hunter, jej o tri roky mladší brat, bol známy výtržník a podpaľač. S Hunterom nikdy nevychádzala dobre, boli ako pes a mačka. Napriek tomu jej bolo trochu ľúto, keď zomrel v Hrách. Fakt ale len trochu. Bobby bola o dosť mladšia, narodila sa, keď mala Lila asi... deväť rokov? Nepamätá si. Každopádne, zo začiatku mala sestru rada, akurát sa z nej postupne stával rozmaznaný fracek a ako rástla, bola čím ďalej, tým viac psycho. Nakoniec tiež umrela v Hrách. Ona jediná ostala. Vie, že otec ju mal ako jedinú rád, hoci aj o nej sa - vďaka neustálemu meneniu farby vlasov a trochu aj pitiu - hovorilo všeličo. Teraz je jeho jedinou princeznou a je spokojná. Má ešte všetkch štyroch starých rodičov a pár bratrancov a sesterníc.
Povaha: Delilah, alebo Lily či Lila, ako ju volajú, si rada užíva svoje postavenie. Je teraz už jedinou dcérou starostu a náležite si užíva dostatok peňazí a jeho pozornosť. Nie je nejak namyslená alebo čosi, skôr... využíva všetko, čo má k dispozícii. Sama seba označuje ako party girl, baví sa hlavne s profíkmi, lebo ľudia v jej kraji nemajú peniaze. Pred kamarátmi je hrozne cool a hoci má už dvadsaťdva rokov, zodpovednosti stále veľa nepobrala. Proste si užíva, čo môže. Je dosť hlučná a vie si presadiť svoj názor, zakladá si na tom, aby mala v partii svoje postavenie princeznej. No dobre, dobre, možno je trochu horenos. Ale fakt minimálne. Keď je však sama a mimo svoju partiu, je ako väčšina takýchto ľudí: síce stále komunikatívna a veselá, ale.. dá sa s ňou vyjsť ľahšie, nepoužíva toľko vulgarizmov a tak. Je proste normálnejšia a hlavne milšia. Keď je v partii, mohlo by sa zdať, že nepobrala žiaden rozum, alebo len minimum, opak je však pravdou. Nikdy nebola na učenie sa a mávala dosť blbé známky, ale faktom je, že len z toho, čo ju nebavilo. Vždy jej išla matika, fyzika či chémia, pretože ju bavili. Čo také ešte treba dodať? Asi len toľko, že má vážne aj iné záľuby, ako je pitie s "kamarátmi". Počas voľna rada číta či športuje, teda, skôr behá, má to vážne ako koníček. Rovnako ako obaja jej súrodenci, aj ona oplýva takzvanou viac než úprimnosťou - okrem úprimnosti je aj parádne drzá. Na rozdiel od nich však nie je bezcita. Vie byť empatická a možno dokonca aj človeka vypočuť. Ale vďaka imidžu, ktorý si buduje už celkom dlho, má proste povesť basic bitch a žiadnych kamarátov, ktorí by ju poznali nejak hlbšie.
Schopnosti: Delilah sa narodila do Sedmičky a prakticky vyrastala v lesoch. Pozná veľa druhov stromov, rozpozná základné bylinky a hríby. Vie, ktoré plody sú jedlé, rozpozná i ostatné jedlé časti- vie, ktoré listy, vetvičky či kôra sa dajú jesť a čím sa lieči. Po stromoch sa kedysi šplhala ako opica, nevie, ako je na tom dnes. Jej pôvod jej teda dal veľa výhod. Len čo dosiahla vek desiatich rokov, začala sa učiť v lese rúbať drevo a tým pádom získala ďalšiu výhodu. Vládala sekeru dvihnúť a oháňať sa ňou. Inak sa ale na boj nejak nesústredila a nepripravovala. Jej schopnosti sa týkajú predovšetkých úpravy vlasov. Keďže ale bola najstaršie dieťa a mamka bola doma, bola nútená naučiť sa variť. Nejak extra v tom nevyniká, ale čo už. Je dobrá a vytrvalá bežkyňa, behá hrozne rada a skoro každý deň, len jej to nejde príliš rýchlo. Jej hlavným mínusom je to, že nevie plávať. Vďaka dvom mladším súrodencom sa vie starať o deti, ale nechce to praktikovať. Minimálne najbližších desať rokov nie.
Životopis: Delilah sa narodila ako prvé dieťa do rodiny Coveyovcov rodičom Josephovi a Amelii. Narodila sa do najlepšej rodiny, ako mohla - starostovi Sedmičky. Tým si zabezpečila pohodový život. Vyrastala ako spokojné bábo. Keď mala tri roky, narodil sa jej mladší brat Hunter. Neskôr ho začala hejtiť a on keď vyrástol, on ju naspäť. Fakt sa nemali radi a neboli to len také nejaké veci, čo neskôr prejdú. Vzájomná nenávisť im ostala, až kým... no, poďme radšej po poriadku. Každopádne, od svojich troch rokov mala nastúpiť do škôlky, no nestalo sa tak, pretože jej mama porodila a už sa nevrátila do práce kvôli depresiám, ocd a ďalším chorobám, psychickým aj fyzickým. Keď nastúpila do školy, vcelku jej to tam išlo a čítala vždy lepšie a plynulejšie ako ostatné deti. Keď mala deväť, možno desať rokov, narodila sa jej mladšia sestra Bobby. V desiatich rokoch si prvý raz zafarbila vlasy. To sa opakovalo s viacerými farbami až do osemnástich, kedy sa ustálila na modrej. Ona učila svojich súrodencov robiť so sekerou a dosť skoro to u oboch oľutovala. Niekedy v jedenástich rokoch sa naučila variť. V trinástich začala piť, partyovať a žiť. Keď mala asi osemnásť, umrel jej brat. Nejak extra sa jej to nedotklo. To isté sa zopakovalo so sestrou. Odvtedy sa nič významné v jej živote neudialo.

Michael Merricat

16. července 2016 v 8:00 | Veja
https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/564x/3c/2b/9a/3c2b9aa911ebca9be78894feff5c8759.jpg
Jméno: Michael Merricat - hráč: Nena
FC: Nick Robinson


10


Jméno: Michael Merricat
Pohlaví: muž
Kraj: 1
Věk: 16
Vzhled: Michael je vysoký asi 177cm, čiže je na svoj vek taký priemer. Vážiť sa nikdy nevážil, nie je ale ani tučný, ani chudý. Má primeranú postavu, nemá prebytočný tuk, no ani si nejak nezakladá na svaloch a cvičení ako ostatní chalani z jeho kraja. Pokiaľ zrovna priberie, napríklad na Vianoce, až vtedy sa donúti reálne makať. Nikdy mu to ale nevydrží dlho, väčšinou len do bodu, keď je už so sebou nejaký ten čas spokojný. Mikeyho pokožka je svetlá, rýchlo sa však opaľuje, má rád slniečko. Jeho hormóny sa ešte úplne neprebudili, a preto si nemusí tvár holiť, je vždy hladká. Má veľmi tmavé hnedé vlasy, ktoré nosí ostrihané pomerne nakrátko a dosť často je strapatý. Nos má malý a okrúhly, prirodzene zapadajúci do jeho tváre. Má veľké, tmavohnedé oči orámované tmavými mihalnicami a plné, jemne rezané, svetloružové pery. Práve tieto dve črty dodávajú jeho vzhľadu istú zasnenosť. Mikey občas pôsobí, ako keby bol myšlienkami niekde inde, mimo. Oblieka si najčastejšie jednoduché džínsy a k nim... no, povedzme si úprimne, je milovník svetrov. Takže väčšinu času ho stretnete v svetríkoch narôznejších farieb, občas má pod nimi ešte košeľu. Cez leto len trpí v tričkách a čaká, až sa zas bude môcť navliecť do svetrov. Obúva najčastejšie obyčajné členkové šnurovacie tenisky.
Rodina: Michael pochádza z malej rodiny v Jednotke. Jeho maminka sa volá Vilia a pracuje ako klenotníčka, alebo také čosi, Michael nevie. Jeho otec je pre zmenu zlatník. Volá sa Michael, Mikey po ňom dostal meno. Jeho rodičia sú pomerne starí, mama ho mala tesne pred štyridsiatkou a otec je len o rok starší od nej. Mikey nemá súrodencov. Jeho rodičia boli karieristi a to, že nemajú dieťa, si uvedomili dosť neskoro. Je vlastne zázrak, že sa Mikey narodil úplne zdravý. Súrodencov mu už zadovážiť nestihli. Rovnako tak má len jedného bratranca, pretože má len jednu tetu, a to z maminej strany. A s týmto bratrancom, Sebastianom, sa veľmi nebavia. Seb nie je zrovna chalan podľa Mikeyho vkusu. Starých rodičov už nemá, ostala mu len jedna babička, ktorú ale chodí navštevovať dosť často. Volá sa Maria a je to niekdajšia starostka Jednotky. Do svojej rodiny ráta aj svojho pet králíčka. No, vlastne je to samička a volá sa Pepper. Rodičia mu ju zadovážili namiesto súrodencov.
Povaha: Michael je hlavou stále v oblakoch. Hoci je profík, postráda tie typické črty. Aj napriek tomu, že je jedináčik, nie je rozmaznaný. Je dosť snílek a často ulietava myšlienkami niekam inam, do vlastných svetov fantázie. Je aj celkom romantik, rád si veci idealizuje a má problémy s pozornosťou, pomerne často. Vidieť to hlavne na jeho roztržitosti, často sa pozerá niekam do steny a nedáva pozor, netuší, čo sa okolo neho deje. Povahovo je ale v skratke milý, je dobrý poslucháč, je empatický a súcitný, keď vie, pomôže. Je džentlmen ako sa patrí, hoci ho dievčatá nejak extra neberú. Nikdy netrpel prehnane vysokým sebavedomým či nafúkanosťou, v týchto veciach je skrátka normálny. Je to asi jediná vec, v ktorej vie byť realistický - vie si priznať, keď mu niečo ide a keď je v niečom dobrý, nejak sa tým ale nechváli. To isté naopak, nemá problém priznať, keď mu niečo nejde. Zároveň s týmto všetkým je ale tínedžer, čo napríklad znamená, že má svoje drzé chvíľky voči rodičom. Michael sa rád smeej a baví. Všetky pocity si ventiluje pri písaní básničiek a príbehov, občas aj pri kreslení, čiže mu v bežnom živote na niečo smutné či depresívne veľmi neostáva čas. Je za každú srandu a máločoho sa bojí. Nikdy neváha, keď treba vyviesť nejakú lotrovinu či srandu. Má rád deti a zvieratá, dlhé prechádzky, voľný čas, hrozne rád je, číta, kreslí a hlavne píše. Napriek tomu, že je v pohode chalan, nemá veľa kamarátov, vlastne... žiadnych, asi. To preto, lebo v Jednotke si chalani jeho veku myslia, že nie je dosť cool. Je trochu detinskejší, ako by sa patrilo na šestnásť rokov a nežije Hrami a cvičením.
Schopnosti: Mikey je síce profík, s Akadémiou sa ale nejak extra netrhal a ani netrhá a ani neplánuje začať. Vážne ho to smrteľne nebaví a nerád sa potí. Napriek tomu tam ale istý čas chodil a trochu aj pravidelne, keď sa hecol. Čiže má nejaké, aké-také základy boja, či už so zbraňou, alebo bez nej. Pokiaľ si má vybrať zbraň, siaha po luku a šípoch, sú ľahké, rýchle a praktické. Naučil sa tam aj pár ďalších užitočných vecí. Vie sa napríklad šplhať po lane, založiť oheň či nevypichnúť si oko nožom. To je z arénovo-užitočných vecí asi tak všetko. Nerád chodí von, preto od neho nečakajte nejakú zdatnosť v prírode. Vie tak maximálne plávať, aj to nie nejak nádherne a úplne správne. Najviac zo všetkého neznáša behanie, či už šprinty, alebo behy vytrvalostné. Oveľa radšej ostáva doma v posteli. Najradšej zo všetkého píše a vraj mu to aj ide. Kreslí tiež rád, tým sa ale nechváli, to mu ide už pomenej. Vie aj obstojne variť.
Životopis: Michael sa narodil trochu neskôr, ako by sa bolo patrilo. Za prvé ho mamka prenášala, za druhé ho mali jeho rodičia fakt neskoro. Mama mala tesne pred štyridsiatymi narodeninami, keď sa Mikey narodil. Jeho rodičia boli karieristi a na dieťa si spomenuli až takto neskoro. Našťastie sa ale Michael narodil úplne zdravý. Bol veľmi spokojné dieťa, dobre papal, dobre spal, chodil aj rozprával pekne načas. Ako dieťa bol trochu bucľatejší, ako je v norme, čoskoro to ale v škôlke vybehal. Bol dieťa šťastia, stále rozdával úsmevy a robil srandu. A pokiaľ zrovna nie to, tak aspoň potichu sedel a kreslil si. Problémy s ním nastali až v prvej triede. Mikey nevedel v škole dávať pozor a stále rušil ostatné deti. Museli ho nechať v škôlke o rok dlhšie a zapracovať na jeho upokojení. Stala sa ale tá vec, že týmto sa Mikey uzavrel do seba. Stal sa oveľa tichším a práve takto sa dostal k fantazárovaniu. Často utekal do vlastného sveta. Keď opäť prišiel do školy, už nerušil ostatné deti, pozor ale stále veľmi nedával. Mal preto trochu problémy naučiť sa čítať a písať. Druhý rok to už ale bolo lepšie a Mikey sa postupne prispôsoboval. Bol síce stále taký trochu mimo, ale.. prechádzal a s vcelku dobrými známkami. Vždy ho najviac bavila literatúra a neskôr aj dejepis, keď sa ho začali učiť. Na desiate narodeniny dostal králičku Pepper, ktorá sa stala jeho nerozlučnou kamoškou, keďže kamarátov nemal. Odvtedy sa nič prelomové v jeho živote nestalo, je stále rovnaký loner s hlavou v oblakoch.

Jack Everett

16. července 2016 v 8:00 | Veja
https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/e3/4f/d8/e34fd83756cf9816373d07929ff429aa.jpg
Jméno: Jack Everett - hráč: Eliza
FC: Jack Barakat

10

Jméno: Jack Everett
Pohlaví: muž
Kraj: 1
Věk: 25
Vzhled:Pokud si Jacka nevšimnete, tak jste nejspíš slepí, protože on je vidět, všude, ať chce nebo nechce. A jemu je to většinou jedno. Je vysoký, něco ke 190 cm a štíhlý. Na svalové hmotě toho zas tolik nepobral, ale jakékoliv potenciální mindráky si vynahrazuje vlasovým stylingem. Je mu fuk, jak zapadá nebo nezapadá, ale do původně černých vlasů si rád dává trochu barvy, obvykle blond, ale v repertoáru má i červenou nebo modrou. Tvář má oválnou, protáhlou, oči tmavě hnědé, skoro do černa. Jeho obličej vypadá celkově starší, kvůli strništi, se kterým se prostě nehodlá otravovat. Nos má větší, rty poměrně úzké. Když se usmívá, nutí to zpívat anděly, hned pak vypadá roztomile. Pokud jde o oblečení, ladí se Jack většinou do tmavých barev, i když fialová taky připadá v úvahu. Kožená bunda je u něj jasná volba, pod ní většinou skrývá tričko, v košili ho potkáte nejdřív na jeho pohřbu a to kdo ví jestli. Nese si v sobě esenci tajemna, bad boy styl. Nejspíš to dělají jeho oči, protože zbytek má obvykle od jakékoliv důstojnosti daleko. Dokonce má i tetování na hrudi - havrana. Na jeho těle byste také našli nespočet menších jizev, které sám Jack neví, kde vlastně vzal. Občas si na sebe taky pověsí nějaké ty řetízky, v minulosti měl i náušnice, nebrání se vlastně vůbec ničemu. Jedno je ale z jeho vizáže naprosto jasné: že je pořádný číslo.
Rodina: "Samozřejmě, že Jack nějakou rodinu má. O té vlastní ovšem neslyšel od doby, kdy ho pár měsíců po narození vysadili na prahu dětského domova a nechali tam. Nemá tušení, kdo je jeho matka nebo kdo je jeho otec, minimálně tak to oficiálně tvrdí. Pár let jeho ""rodinu"" tvořili další děti z děcáku, než se ho v jeho deseti letech ujala bohatá rodina, která toužila po synovi. Jak se Jack dostal do užšího výběru, to zůstává záhadou, protože zlatíčko nikdy nebyl. Od té doby žije s trochu starším párem, jeho náhradní otec je profesionální odhadce hodnoty drahých kamenů a náhradní mamka, kromě toho, že je neoficiálně společnicí pro všechny bohatší muže v kraji, je umělecká tvůrkyně šperků. Navzdory všemu je to rodina stabilní a fungující, a co víc, pořádně bohatá. Mají se docela rádi a když už ne, tak se tolerují a mají rádi alespoň na oko. Otec je flegmatik zabraný do práce, který má rád svůj klid a matka je koketní dáma, která si život nenechá nikým a ničím řídit. Pokud má Jack sourozence nebo širší příbuzenstvo, neví o něm a ani po něm nijak nepátrá. Co kdyby si ještě pohoršil a přišel o svoje finance, to by mu ještě chybělo. Jediné co ví, z toho, co mu v dětském domově řekli je, že jeho matka byla mladá a černovlasá./p>
Povaha: Jack je hotová tsunami. Prostě je ho tak nějak všude plno. Hodně a rád mluví, skáče lidem do řeči a krade si pozornost pro sebe. Jak je ale energický, tak je taky sarkastický. To, že hodně mluví obvykle taky znamená, že během jedné věty urazí všechny v místnosti i mimo ni. Ideální společník, nezkazí žádnou oslavu a s alkoholem má více než vřelé osobní styky. Má srandu z čehokoliv, co se mu připlete do cesty, nic nebere vážně. Rozhodit ho se vám jen tak nepovede, protože přestože vypadá dost labilně, nenechá nic, aby mu vlezlo jen tak na mozek, naopak vám ještě rád sdělí svůj názor, i když o něj třeba nestojíte. Je bezstarostný, nějak bylo, nějak bude, neláme si moc hlavu sám se sebou ani s okolím. Když už mu není úplně do zpěvu, obvykle svoje pocity maskuje agresivní ironií, nebo se prostě uklidí od lidí. Ve svých pocitech nebo minulosti se nešťourá. Žije přítomným okamžikem. Jeho špatnými vlastnostmi jsou nespolehlivost nebo roztržitost. Pro vážný vztah se nehodí, jelikož vydržet někomu stoprocentně věrný, to je na něj dost silné kafe. Nerad se ke komukoliv váže, nejvíc si cení vlastní svobody a toho, že si může dělat co chce, kdy chce a koho chce. Létá od jednoho koníčku k druhému, nikde chvíli neposedí, nedá se předvídat, co udělá dál. Nemá žádné iluze, je realista, pokud se tomu tak v jeho případě dá říkat. Celkově je tak trochu drama queen a s otevřeností nemá nejmenší problém. Taky se za sebe nestydí, což je občas smůla. I přes to všechno má ale dost tajností, která jako by k němu vůbec nepatřila. To je úplně jiná stránka Jacka.
Schopnosti: "Pro boj by byl Jack použitelný asi jako těžítko. Ne že by neuměl vzít meč do ruky a seknout, ale výchova profíka u něj jaksi selhala. Všechny zbraně minimálně držel v ruce, i to se počítá. Pokud by měl opravdu nějakou použít, vybral by si luk, lukostřelba mu šla nejlépe ze všeho, s kuší by taky uměl, ale boj z blízka není jeho styl. Umí dobře utíkat a dovede i šplhat, takže strategie by byla spíš uteč než bojuj. V přírodě se moc nevyzná, rozdělat oheň by uměl jen se sirkami a celkově mu pobyt v lese moc nevoní. Zato si rychle dělá kamarády. Ale nepřátele taky. Je dost výřečný, takže pokud by šlo o to prolhat si cestu z ošemetné situace, byl by tím správným člověkem. Inteligentní je dost, ohebný moc ne, se svojí výškou se taky jen tak někde neschová. Zato se dovede přizpůsobit situaci a umí dokonce i plavat. Zvířat pozná sem tam několik a je docela rád, že rozliší kytku od stromu, natož aby je ještě uměl nějak pojmenovat, i když břízu by asi poznal. Celkově je rád, když na sobě nemá žádnou zodpovědnost a doufejme, že ani nikdy nebude muset nikde upotřebit jeho (ne)znalosti boje. Mimo boj toho ale umí docela dost. Za svůj život vystřídal spoustu koníčků, takže k dobru se mu dá přičíst dobrý vkus, pozná šmejd od kvalitní věci a to v čemkoliv, i co se týče lidí. Umí docela hezky zpívat, hraje na klavír, na kytaru a tamburínu, na což je obzvlášť hrdý. Zkoušel taky kreslení, řezbu, tanec, jeden čas byl hodně zapálený do básní a literatury, kupodivu mu to docela šlo, skládat si sám písničky a občas pro někoho něco rýmovaného. Taky vaří a vaří opravdu dobře, baví ho to a dá se říct, že se v tom i realizuje, ale uklízet to po sobě rozhodně nebude, na vedení domácnosti je to jedno velké ne. Zašít si ale něco, když potřebuje, umí a celkově se postará sám o sebe v mezích přežití. Na co je opravdu odborník je alkohol, ale těžko říct, jestli je odborník on nebo spíš jeho žaludek. Ve škole mu nejlépe šlo spaní, v tom byl přeborník. Usne kdykoliv a kdekoliv, přechrápal by i kanonádu.
Životopis: "Malý Jackie se někde někomu narodil, smůla je, že ani on sám neví kde a komu. Jediné, co je jasné je, že ho pár měsíců po narození nechali na prahu dětského domova, kde žil až do svých deseti let. Tento čas přežil docela v klidu. Některé děti byly smutné, chtěly k mámě. Tak tohle přesně nebyl Jackův případ. On se povznesl nad všechny problémy a stal se docela snadno nejživějším dítětem v celém domově, i díky tomu, že nikdy předtím nic jiného nepoznal. Jeho občasné eskapády, zahrnující rozbití televize i nachytaní vychovatelů při nemravnostech, bavily všechny obyvatele, takže se stal rychle populárním dítětem, což ho dost těšilo, byl rád středem pozornosti. Do školy sice chodit musel tak jako tak, ale většinu té doby prospal. Sám o sobě byl docela inteligentní, takže mu to neuškodilo zas až tak moc. Co potřeboval, to se jednoduše naučil sám. Jeho zajímali kamarády, holky, kluci a nejapné žertíky, které mohl tropit. Byl typickým rošťákem, co chvíli neposeděl a musel vyzkoušet a vědět úplně všechno. Například sníst červa nebo ukrást staré dámě kabelku, protože jako dítě z dětského domova, i když z prvního kraje, zas tolik peněz neměl. V deseti nastal zlom, kdy se mu nějak podařilo okouzlit bohatý pár, který se rozhodl, že si Jacka adoptuje a vezme k sobě domů. Jackovi rychle došlo, že teď si může žít jako král a netrvalo ani týden, než se kompletně adaptoval na nový obrovský dům i na fakt, že si najednou může dovolit všechno, po čem vždycky toužil. I kvůli tomu si nové rodiče velmi rychle oblíbil a naučil se, že pokud bude dělat radost jim, budou oni dělat radost jemu. Pokud se před jejich přáteli choval vstřícně a klidně, měli rodiče radost a tím byl on bez potíží. Mimo to ale neztratil nic na svém chování, nakonec si i jeho nová rodina zvykla, že slušného kluka z něj mít prostě nebudou. Dál páchal zločiny proti mravnosti a s vzrůstajícím věkem se začal i zajímat o svět randění. Vklouznul do něj dost rychle, snad někdy ve čtrnácti, a dost snadno. Pak už to šlo ráz na ráz. Zakoketoval si s alkoholem, zkrátka ochutnal všechny radosti života. Z Akademie by si Jack určitě něco odnesl, kdyby se obtěžoval tam chodit. On místo toho raději nemyslel na Hry ani na nic tomu podobného nemyslel. Ze začátku po něm jeho otec chtěl, aby převzal rodinný podnik ve šperkařství, ale brzo mu došlo, že Jack na tohle vážně, ale vážně není stavěný. Ten místo toho vyzkoušel hromadu koníčků, od hudby, přes tanec až k poezii. Přišlo mu, že dokud může, musí žít naplno a nesmí ho nic zastavit. I když má, dá se říct, rozum a ví, že něco si prostě dovolit nemůže, stejně by se teď dal už možná označit za trochu pochybnou existenci. Určitě k tomu směřuje. Práci nemá, ani jí nehledá, více méně čerpá rodinné finance a na nic jiného se nijak zvlášť neohlíží. Podle povahy by se to nejspíš nezdálo, ale díky tomu, co všechno zkusil, toho také dost zažil a některé ty zážitky nebyly hezké. Někteří jeho přátelé umřeli, někdy se mu vztahy na jednu noc vymstili. Má a nejspíš ještě bude mít hodně co vyprávět, včetně spousty tajemství. Na to, že je otevřený člověk a dá se říct i upřímný, jich má vážně dost."

Casey Miles

16. července 2016 v 8:00 | Veja

https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/af/8c/cb/af8ccb61dc1a5406dd9415563f1f322f.jpg
Jméno: Casey Miles - hráč: Eliza
FC: Elle Fanning


10

Jméno: Casey Miles
Pohlaví: žena
Kraj: 3
Věk: 13
Vzhled: Casey je vysoká okolo 163 cm a má štíhlou, jemnou postavu. Hlavu jí zdobí dlouhé, husté, sytě zrzavé vlasy, které jí sahají přibližně do půlky zad a vlají jako krvavá sluneční koruna. Díky nim může připomínat vílu nebo lesní divoženku. V kontrastu ke své dívčí postavě má poměrně výraznou, přísnou tvář, tvarované obočí a tmavě zelené oči, které pronikavě shlížejí na svět. Nosík má trochu nahoru a rty plné a sytě růžové. Pleť je velmi světlá, může působit bledě. S tím vším vypadá o něco starší, než ve skutečnosti je, ačkoliv křivky se jí zatím vyhnuly. Obvykle nosí vkusné, tmavé oblečení, ať už jsou to kalhoty nebo sukně, které nezavrhuje. Má ráda kabáty a své tmavě hnědé, kožené kotníkové boty, které nosí prakticky pořád. V létě se její oblékání moc neliší, u ní nehraje roli počasí, spíš nálada. Ruce má pokryté jizvami od kočičích škrábanců a od krku přes klíční kost se jí táhne jedna větší, hlubší jizva. Když na ni svítí sluníčko, je možné si všimnout drobných pih u jejího nosu. I když má všechny podklady pro to vypadat roztomile, zdá se spíš jako něco zvláštního, divokého. Její hlas připomíná podzimní vítr. Může znít mile, příjemně, ale vždycky je v něm na dosah chlad.
Rodina:"Má stále oba rodiče a měla i o dva roky staršího bratra Xandera. Měla. Celkově patří mezi docela bohatou rodinu. Otec pracuje jako asi nejlepší řezník v kraji, je to dobrosrdečný člověk, spravedlivý, s vysokou a mohutnou postavou. Dřív býval veselý, rád si povídal s lidmi a své děti miloval a věnoval se jim. To se časem změnilo. Pořád je slušný, rád pomůže, ale veselí se kamsi vytratilo a i když Casey moc miluje a snaží se jí pomoct se vším, s čím by potřebovala, je na něm vidět, že to už nezvládá tak jako dřív. Už ji nebere do práce. Cas měla s tátou vždycky dobré vztahy, ale nehledě na to se v posledních dvou letech odcizili. Dřív ji i učil, jak se o sebe postarat, od vaření až po sebeobranu a zacházení se zbraněmi. Dal si záležet, aby uměla všechno, co se jí v životě bude hodit. Caseyina matka je vědkyně a vývojářka v jedné z továren vyrábějících televize a obrazovky počítačů. Moc nebývá doma, jelikož zastává důležitou pozici a dokonce už několikrát povýšila. Pod tvrdou slupkou skrývá měkké jádro, která jen zřídka vystavuje na odiv. Rodinu vídá několikrát do týdne, obvykle se domů vrací až za tmy a ráno zase brzy odchází. Jejím životem je zkrátka práce, od smrti syna ještě víc než kdy dřív. S Cas si nikdy moc blízké nebyly, neměla na ni čas, většinu svého volna věnovala Xanderovi, jelikož měli spolu stejný zájem o techniku. S bráchou se měli rádi, i když si v dětství často dělali naschvály a hádali se o sto šest. I když byl Xander z nich ""ten chytřejší"", Casey za ním nikdy nezaostávala, měli své soukromé vtipy, rádi si spolu povídali i hráli, přestože vlastně moc společného neměli. Po Xanderově výhře se toho hodně změnilo. Jejich diskuse byly jen sporadické a většinou se nedostali dál než za zdvořilostní fráze. Přestali žít ve stejném světě a i když se snažili, bylo mezi nimi najednou daleko víc rozdílů. Nikdy se nepřestali mít rádi a nejednou se stalo, že si Casey v noci zalezla z bráškovi do pokoje a spali schoulení spolu, protože potřebovali přítomnost někoho, kdo všechno pochopí beze slov. Jak se rozdělili, tak se zároveň jaksi podivně zase spojili dohromady. Měli i společnou kočku Fluffy, zrzavou chlupatou kouli. Casey se o něj zkoušela starat, když už Xan nemohl a být mu oporou, když to potřeboval, zvláště po oznámení Her vítězů. A pak Xander v těch Hrách umřel."
Povaha: "Je zbytečné polemizovat nad tím, jaká byla dřív. Byla dítě, měla svůj život, snažila se zapadnout, viděla spíš to dobré než to špatné. Teď je z ní úplně jiný člověk. Po smrti bratra už obvykle tu lepší stránku věci ani vidět neumí. Když Xander odešel, vzal i dost podstatnou část z Casey. Ovlivnilo ji nejen to, že už tu její bratr není, ale také to, že s ním všechno prožívala zároveň. Jeho bolest byla i ta její. Je to pesimistka, má morbidní smysl pro humor a všeobecně je dost cynická. City ostatních jsou jí někde, stejně tak jako obecně všechno na lidech. Nezáleží jí na tom, co si o ní ostatní myslí. Věří, že nic nemá smysl a všechno nakonec dopadne špatně, nemá strach z trestů, z budoucnosti, vůbec z ničeho, nevidí smysl v tom, proč by ho mít měla. Dělá jí díky tomu dobře adrenalin, nebezpečná a děsivá místa, ráda osud trochu pokouší. I když se často tváří povýšeně, arogantně a nepřítomně, má v sobě hodně smutku, což dává najevo jen když je sama a někdy ani to ne. Mezi lidmi je většinou jízlivá, ironická a celkově nepříjemná. Stěžuje si, když může. Je bystrá a inteligentní, když něco chce, prostě si za tím jde a následky ji nezajímají. Působí tiše, ale namluví toho dost, plachost je jen první dojem, ona se rozhodně nestydí. Moc nezvládá svoje vlastní emoce, takže se může stát, že vybouchne, nebo ji z ničeho nic přepadne záchvat pláče a jednoduše se zdekuje a uteče pryč. Někdy ale může sedět na místě a koukat do dálky několik hodin, aniž by se unavila a jednoduše si žít život jen ve své hlavě. Vztahy jsou pro ní velkým otazníkem, nedokáže začít někomu věřit a jen tak si ho vpustit do života, protože jednoduše nevěří, že to vydrží a že jí to zase akorát nepřitíží. Nedůvěřivost je na ní dost zřetelná. Občas může být i agresivní, když ji něco vytočí a obzvlášť pokud se to týká jejího bratra. Má bohatou slovní zásobu, takže nadávkami nešetří a jakákoliv autorita, ať už Capitol nebo cokoliv jiného, pro ni nic neznamená. Nakonec, s tím smíchem to bylo špatně řečeno. Ona se směje, směje se dost často, ale obvykle je to práce ten cynický smysl pro humor nebo absurdita dané situace. Taky se může smát tomu, že si o někom myslí, že je to idiot. O tom, co se jí stalo mluví jedině sarkasticky, tak trochu jí to pomáhá vyrovnat se s tím, když se od toho odcizí. Ale i přes to všechno je to pořád osoba, ve které je nějaká krása, tajemno a když chce, tak i soucit. Přírodu a umění miluje nadevše. Akorát je to skryto pod bolestí a tím černým mráčkem, co jí konstantně pluje nad hlavou."
Schopnosti: "Jelikož s otcem zvládla základy sebeobrany, je docela dobrá v boji na blízko. Umí pěstmi nebo koleny dost tvrdě uhodit a protože je i rychlá a mrštná, je to smrtící kombinace. Neštítí se být trochu nefér, věří, že účel v tomto případě světí prostředky. I když je pravda, že toho moc neunese. Zvládá taky používat nože, mačety a dýky, otec ji s nimi učil. Dokáže bojovat, řezat i hodit. Díky řeznictví taky nemá strach z krve nebo násilí obecně, ostatně, po tom, čím si prošel Xander je dost lidí, kterým by dýku vrazila do čela. Je inteligentní, rychle se učí novým věcem a je expert, pokud jde o stromy, bylinky, zvířata nebo přežití v přírodě. Umí rozdělat oheň bez sirek a bezvadně se orientuje v prostoru, dovede najít vodu. Šplhat umí taky dobře, nemá strach z výšek a ani z hloubek, umí plavat. Zkrátka se o sebe v přírodě docela dobře postará, sama, týmová práce jí nic moc neříká, když si za něčím jde, je raději sama, aby si všechno mohla dělat podle svého. Nerada někoho poslouchá nebo respektuje cizí názory, když ví, že má pravdu. Umí docela dobře vařit, i když ji to moc nebaví, zvládá i celkové vedení domácnosti, častokrát to musela dělat. Umělecké dovednosti jsou její velkou předností, ať už vkus, nebo fakt, že dokáže krásně kreslit, čímkoliv, pastelkami i barvami. Je dobrá a stále se zdokonaluje ve hře na kytaru a na housle, díky hudebnímu sluchu jí to jde víc než dobře a i když to nepraktikuje moc často, umí i hezky zpívat. Má cit pro přírodu a zvířata, má je ráda a zvířata zase ji. Ničeho se neštítí. Ve škole jí, logicky, nejlépe šla biologie. Pokud se to považuje za schopnost, v současném stavu je jí všechno jedno, takže se klidně vydá na sebevražednou misi nebo půjde krmit kobry královské. Když si něco umane, prostě to dokáže a třeba pohne nebem, jen aby se to stalo."
Životopis:"Casey se do rodiny narodila jako druhé dítě. Vyrůstala společně s bratrem, jelikož od sebe byli jen dva roky, většinou si docela rozuměli, i když se to všechno samozřejmě neobešlo bez přezdívek, naschválů a rvaček. Celá rodina ale byla harmonická a milující. Už od malička byla zvídavá a bystrá. Nezajímala se o techniku, zato se jí líbilo v přírodě a veškerá zvířata, stejně tak ráda zachytávala to, co viděla, na papír. Co se naučila chodit, nosila domů všemožné tvory, od cvrčků po divoké králíky. Sama je pak pouštěla na svobodu, poté, co si je dostatečně prohlédla. S Xanderem několikrát přinesla domů toulavé kotě nebo štěně. Když začala chodit do školy, moc se jí to nepozdávalo, protože přišla o svoji svobodu. Musela sedět v lavici a dávat pozor o což se většinou ani nesnažila. Bráška všechno zopakoval daleko lépe. Raději se zajímala o lidi, našla si kamarádky a trávila s nimi čas. Zkoušela je nadchnout pro přírodu, kreslení, ale brzo zjistila, že ani ona není tak úplně normální a naučila se mít ráda i to, co bylo oblíbené: oblečení, technické hračky a kluky. Poslednímu jmenovanému na chuť nepřišla, zato si vypěstovala vkus a užívala si, že je z dobrých poměrů a může si dovolit koupit třeba malou dotykovou obrazovku s hrou, která byla populární, i když to ona sama považovala za hloupost. Časem ji otec bral sem tam do práce. Porážení zvířat se jí hrubě nelíbilo, ale biologie toho všeho byla fascinující. V tomto ohledu se Xanderovi dost podobala: dělala si nákresy, umělecky ztvárňovala například prasečí srdce, ale i krajinky. Věda nejspíš kolovala v rodině. Casey tomu ale ještě dala korunu, když se rozhodla, že se naučí hrát na nástroje a celkem obstojně zvládla kytaru a housle. Jsou to ostatně dvě nejdražší věci, které vlastní. Kytara jí stála spoustu peněz, máma ji tehdy málem přizabila, ale housle...řekněme, že si je půjčila a nikdy nevrátila. Díky svým kamarádkám měla občas pocit, že může všechno a byla dost namyšlená, ale doma se z ní stával docela jiný člověk. Odhodlaný, zapálený do biologie, hudby a umění. Hladové hry se jí dotkly až ten rok, kdy do nich odešel její bratr. Byla to pro ni tenkrát hrozná rána. Nečekala, že by se mohl život takhle pokazit. Nešlo jí to na rozum. Brášku ve Hrách sledovala a podporovala, často vůbec nespala a byla přilepená k televizi. Nechodila do školy, nejedla. Nedokázala žít, pokud nebylo jisté, že bude moct žít i její bratr. Ale nakonec se povedlo a Xander se vrátil, ačkoliv v jiném provedení, než nejspíš čekala. Rodina se začala lámat, rodiče viděli ty změny a každý měl najednou dost práce sám se sebou. Casey se snažila dát Xandera co nejvíc dohromady, pomoct mu, jak jen to šlo. Byla u něj, když to potřeboval. Svým způsobem věděla, že už to nejde. Cítila, že se něco na pořád změnilo. S bratrem si byli bližší a přesto o tolik vzdálenější než kdy dřív a i ona se změnila. Přestávaly ji zajímat její kamarádky a malicherné hlouposti. Škola pro ni nic neznamenala. I když to byl Xander, kdo si prošel peklem, ona tím procházela spolu s ním. Často nebyl doma a ona ho nejednou sledovala, aby se ujistila, že je v pořádku. Několikrát se kvůli němu i poprala. A pak oznámili Hry vítězů. Nejhorší na tom bylo asi to, že Casey pořádně nepřekvapilo, že bratr nebude mít šťastný konec. I když si to neuvědomovala, byla v depresi a ze všeho nejvíc nejspíš potřebovala, aby se ně oba s Xanem postaral, ale rodiče už na to byli krátcí. Syn jim mizel před očima, nezvládali to. Casey musela už podruhé sledovat, jak jí její bratr, její nejlepší kamarád, odchází do Her. Nedokázala se s ním ani pořádně rozloučit, ale pamatuje si moc dobře jejich poslední objetí. Tehdy se zdálo, že je dělí desítky let, ne jen dva roky. Pak nasedl na vlak a už nikdy se nevrátil. Pro Casey nastalo znovu to samé: seděla před obrazovkou, sledovala, jak se Xanderovi daří. Nemohla jinak. Hrozně zhubla, těžko říct, co ji drželo při životě a pak...Xander umřel. Kdyby umřel v boji, nebylo by to pro ni takové, ale vidět, jak skončil, jak se ho Capitol zbavil, ji zničilo. Rozbouralo to její osobnost na kusy. Smrt bratra definitivně pohřbila dítě, kterým byla a vytvořila novou Cas. Na několik dnů se úplně odstřihla od světa a bůhví, kde vlastně byla, ani ona sama si to nepamatuje. A pak se vrátila. Bez přátel, bez sourozence, s rodinou na pokraji rozpadu. Matka už doma téměř není, otec ztratil jiskru, která ho vždy poháněla kupředu a ona se ve svých třinácti cítí tak na třicet. Nenávidí Capitol, víc než si kdo dokáže představit. Nevidí před sebou budoucnost. Možná se někdy zase sebere na nohy, možná se zase jednou bude smát, ale zatím je z ní někdo úplně jiný, než kým kdy chtěla být. Hraje už jenom smutné písničky. Na vrch toho všeho má noční můry, trpí depresemi a většinou se jí ani nedaří spát. Dost času tráví za ohradníkem. Už se ničeho nebojí."

Kam dál